Komunitní centrum Moravia, Třebíč  

Historie klubu

 

Historie ŠK Caissa Třebíč

Miroslav Michálek a Jan Kalendovský (březen 2008)

Třebíč se na šachové mapě objevila poměrně pozdě - v roce 1921 zde byl založen Šachový odbor Sportovní společnosti Třebíč se sídlem v Mottlově kavárně. Kromě toho se hrávalo i v dalších v kavárnách a restauracích, zejména v Dělnickém domě. Ale již v červnu 1922 se místní šachisté v čele s prof. Šabršulou dokázali vzepnout k veliké akci - I. sjezdu tehdejší Brněnské šachové župy s řadou turnajů, zápasů, bleskových a řešitelských soutěží. Hrálo se v budově místního gymnázia, večer se pak účastníci sjezdu osvěžovali ve stinné zahradě nádražní restaurace, neboť během dne byla velká parna. Mistrovský turnaj hrálo 8 borců a skončil mrtvým během mezi brněnským Englem a znojemským učitelem Gargulákem, kteří získali 5,5 bodu. Užší zápas o titul mistra Brněnské župy pak hladce vyhrál Jindřich Engel 2:0. V samostné Třebíči byl tehdy neoficiálním přeborníkem města Jan Smrž. Prvním předsedou šachového klubu byl Josef Kopečný, sídlem klubu kavárna u Mottlů na Karlově náměstí. Zakládající členy byli pánové Doválel, Veselý, Vacek a Pohan. Organizováno bylo více než 40 aktivních hráčů a kromě nich existovali tzv. přispívající členové, kteří sice aktivně nehráli, ale přispívali na činnost klubu. Prvním oficiálním mistrem města Třebíče byl v roce 1929 prof. Šabršula. Byl profesorem Obchodní akademie, romanopiscem a autorem řady odborných publikací.

Začátkem 30-tých let přibývalo členstva a mezi známé šachisty patřili Kratochvíl, Janík, Hurt st., Jaitner a JUDr. Iša a rovněž JUDr. Artur Mandler, který působil v Třebíči jako advokát a byl silným praktickým hráčem, ale zejména světově proslulým úlohářem. Byl velkým přítelem velmistra Richarda Rétiho a vydal po jeho smrti sbírku Rétiho studií s podrobnými komentáři. V tehdejší době se nehrály pravidelné soutěže družstev, ale pouze turnaje v rámci klubu a zápasy mezi městy. Např. první přátelský zápas mezi Znojmem a Třebíčí skončil vítězstvím Znojma 8,5:4,5 a rovněž odvetný zápas v Třebíči vyhráli hosté 6:7. Další zápasy byly sehrány s Jihlavou, Velkým Meziříčím, Náměští nad Oslavou atd. V červenci 1935 se konal mistrovský turnaj k 600. výročí města Třebíče za účasti 8 hráčů, v němž zvítězil Ehrlich (5 bodů) před Brachem (oba z Brna) a Gargulákem (4 body), Mandler obsadil 5. místo (3 body). O turnaji byla zpráva i v časopise Československý šach. V roce 1939 JUDr. Mandler odešel z Třebíče, ale do klubu přišli další mladí hráči Malý, Materna, Kopic, a Urban, který se stal v roce 1937 mistrem Brna. Následně začali hrát Hurt ml, Šimeček a další. V této době došlo k velké obměně členské základny.

Během války vládl v Třebíči čilý šachový ruch a začalo se hrát i v hotelu Zlatý Kříž. Hodně se hrál bleskový šach na diktát a volné partie. V roce 1941 se stal přeborníkem Třebíče Bohumil Urban, statkář z nedalekých Kracovic. Župní věstník z roku 1941 uvedl, že: "Mile překvapil mladý hráč Miroslav Hurt, dosáhnuv v těžké soutěži přes 50 % bodů". Za okupace bylo sehráno i památné utkání Materna-Kopic, které trvalo nepřetržitě 40 hodin a je popsáno v kronice klubu a hovoří se o něm z generace na generaci třebíčských šachistů.

Po osvobození v roce 1945 se Třebíč v rámci Brněnské šachové župy příliš neprosazovala, teprve po r. 1949 se začala pravidelně účastňovat soutěží družstev i jednotlivců v rámci Jihlavského kraje. Stále více se prosazovali mladí hráči Hobza a Hurt, kteří patřili k nejlepším. Zúčastnili i polofinále mistrovství ČSR, která se hrála v Třebíči, a to Hobza v roce 1959 a Hurt v roce 1960. Z těchto turnajů je např. památná výhra Františka Hobzy s Františkem Pithartem a známá je i partie budoucího velmistra Lubomíra Kaválka s Miroslavem Hurtem, kterou však tehdejší velký talent československého šachu a budoucí reprezentant vyhrál. Mezi další známé třebíčské hráče v této éře patřili Dr. Střítecký, Dr. Samek, Dr. Krátký, Dvořáček, Dudr a bratři Kopeční, synové prvního předsedy šachového klubu. V roce 1956 byla založena Tělovýchovná jednota Spartak Třebíč, do níž byl začleněn i oddíl šachů. Kromě toho se šachisté začali organizovat i v dělnické čtvrti Třebíče-Borovině, kde se známých hráčů působili Nechvátal a Sygan. Ovšem šachy se zde velmi aktivně hrály již za války a po osvobození se Borovina proslavila velkým bleskovým turnajem.

V šedesátých letech došlo k přílivu mladých hráčů, z nichž vynikali např. Karel Hurt, Havlát, Vajsar, kteří slavili úspěchy jak v dorosteneckých kategoriích, tak mezi dospělými. Systematicky se s mládeží začalo pracovat až počátkem sedmdesátých let pod vedením další známé postavy třebíčského šachu, učitele Jaroslava Malého, který v šachovém kroužku Domu pionýrů a mládeže v Třebíči vychoval desítky mladých šachistů a šachistek. Největšího úspěchu v mládežnické kategorii dosáhnul třebíčský šach v letech 1975-1976, kdy Spartak Třebíč zvítězil v žákovské kategorii Velké ceny ČSSR, které se zúčastnilo v sérii 31 turnajů 349 družstev a 1618 hráčů! Základní sestavu tvořili Libor Beroun, Milan Werl, Jan Tesař a Zdeněk Kucián a dále zasáhli do hry Michal Kolman, Miroslav Michálek, Pavel Škrdla a na dívčí šachovnici (tato se nehrála na všech turnajích) Jitka Pleskačová. Dnes jsou z těchto jmen šachově aktivní bohužel pouze Jan Tesař a Miroslav Michálek.

Oddíl byl aktivní i jako pořadatel turnajů. Např. v roce 1974 se hrál v Třebíči jak Jihomoravský krajský přebor žen (zvítězila Chalupová z Brna), tak Jihomoravský krajský přebor mužů, který skončil mrtvým během brněnského Štefla a Ševčíka, rodáka z Přešovic u Rouchovan. Užší zápas o titul krajského přeborníka v září 1974 vyhrál domácí hráč Vladimír Ševčík v poměru 2,5:1,5. V roce 1977 došlo ještě k jedné významné události. Šachový oddíl přesídlil z hrací místnosti v hotelu "Podlipný" u vlakového nádraží do Sportovní haly Leopolda Pokorného, kde měl azyl dlouhých následných 28 let.

Počátkem 80. let došlo v důsledku zprovoznění Jaderné elektrárny v nedalekých Dukovanech k velkému přílivu obyvatel do regionu a tím i zvýšení počtu členů šachového oddílu až na 70 hráčů! Objevila se nová jména jako Kičmer, Odstrčil, Paluch, Hulín, Skořepa, Zachariáš a další, z nichž většina již byla zkušenými šachisty z jiných klubů. Protože stále ještě byli aktivní šachisté starší generace (Hobza, Hurt, Kopečný, Dr. Krátký, Malý...) a dařilo se i tehdejší mladé generací místních odchovanců (Veselý, Huňáček, Tesař, Michálek, Prokeš, Petrů...) nastala velká konjuktura třebíčského šachu. Dařilo se zejména v soutěži družstev, která vyvrcholila až postupem do I. ligy (druhá nejvyšší soutěž) a zejména pořadatelstvím mnoha mezinárodních turnajů, nejprve pod názvem "Dukovanské věže", na které po úmrtí velké osobnosti třebíčského šachu Miroslava Hurta v roce 1986 neméně úspěšně navázaly jeho memoriály. Ve stejném roce došlo ke zrušení Spartaku Třebíč a na základě slučovací valné hromady vznikla nová tělovýchovná jednota TJ Třebíč, jejíž výkladní skříní byli kromě extraligových kuželkářů i šachisté. Koncem osmdesátých a začátkem devadesátých let minulého století na šachové mapě tehdejšího Československa zaujímala Třebíč významné místo a v jejich barvách hrálo i mnoho známých brněnských šachistů (Jurka, Mudrák, Vyskočil, Věchet, D. Pospíšil a další).

Politické a společenské změny ve společnosti však ve svém důsledku znamenaly velký ústup ze slávy třebíčského šachu. Spousta hráčů a funkcionářů dala zcela logicky přednost budování profesní kariéry a svým podnikatelským aktivitám, došlo nejprve k útlumu a posléze k úplnému ochromení klubovního života. "A" družstvo se postupně propadlo z I. ligy až do krajského přeboru (ostatní družstva se postupně z personálních důvodů přestala stavět), nehrály se klubovní a okresní přebory a došlo k drastickému úbytku členů. Spousta hráčů zcela zanechala aktivní činnosti nebo se z Třebíče z důvodu změny zaměstnání odstěhovali, někteří raději změnili klubové barvy nebo hostovali v jiných oddílech. Po úmrtí učitele Jaroslava Malého a Vladimíra Kopečného zcela zanikla jakákoliv práce s mládeží. Oddíl obětavě udržoval při životě Josef Sedlák, bývalý úspěšný basketbalista a velký šachový fanda, nicméně na zašlou slávu se pouze občas vzpomínalo na Josefově zahradě nebo v třebíčských hospůdkách u blicek. Protože hrací místnost byla mnohdy již na hranici regulérnosti (neodpovídající minimální teplota při zápasech) a absence jakýchkoli investic do Sportovní haly ji učinila již prakticky neobyvatelnou, zdálo se, že osud třebíčského šachu pod hlavičkou TJ Třebíč je zpečetěn.

V červnu 2005 došlo z podnětu autora těchto řádků k založení občanského sdružení ŠK Caissa Třebíč, které mělo pouhých 11 (!) členů, jež ohlásili hromadný přestup do nově založeného subjektu a hrací místností se stal dlouhodobě pronajatý salonek v 6. patře příjemného prostředí hotelu Atom. Během necelých tří let existence můžeme směle bilancovat: šachový klub má více než třicet členů a několik hostujících hráčů včetně dvou "cizinců" ze Slovenska a čtyři družstva hrají soutěže od 2. ligy po regionální přebor, díky partnerům je finančně zabezpečen, má vlastní a pravidelně aktualizované webové stránky a nový hrací materiál včetně digitálních hodin. Povstal třebíčský šach jako bájný pták Fénix z popela, nebo jde jen o dočasné zmrtvýchvstání dříve tak úspěšného klubu? To ukáží až následující roky...

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky
Používáme cookies, abychom zajistili správné fungování a bezpečnost našich stránek. Tím vám můžeme zajistit tu nejlepší zkušenost při jejich návštěvě.

Pokročilá nastavení

Zde můžete upravit své preference ohledně cookies. Následující kategorie můžete povolit či zakázat a svůj výběr uložit.

Bez nezbytných cookies se neobejde správné a bezpečné fungování našich stránek a registrační proces na nich.
Funkční cookies ukládají vaše preference a uzpůsobí podle nich naše stránky.
Výkonnostní cookies monitorují výkon našich stránek.
Díky marketingovým cookies můžeme měřit a analyzovat výkon našeho webu.